Stanislav Jurík

Jazykovědci jsou často dotazováni, nakolik je současná čeština pod vlivem cizích jazyků, hlavně angličtiny, a jak moc to vadí. Jaký je pohled jazykovědkyně Růženy Pískové?

V Jazykovém koutku se dozvíte, kde se slovní spojení lingua franca vzalo, co označovalo původně a jaké je jeho využití dnes.

Reklamace nefunkční motorové pily, vadné střešní krytiny i upozornění na tzv. Zlatou kartu od Zepteru - to je jen část dotazů, pro zástupce ČOI.

Slovo šperk je přejaté nejspíš z germánštiny, kde „sparche“, znamenalo „jiskra“. Podobně známe dnes z angličtiny slovo „spark“ ve významu jiskra nebo cetka.

Tentokrát se věnujeme hlavně publicistickým textům. Řeč je o využití přenesených významů slov a lexikálním vyprazdňování metafor.

30. září ZČU hostí oblíbenou Noc vědců. Společně se stovkami univerzitních, vědeckých a výzkumných pracovišť po celé Evropě ukáže, že věda je nejen užitečná, ale i zábavná.

Mějte pěkný den. Možná vás tato věta tahá za uši. Jak je to vlastně s užíváním slovesného tvaru „mějte“ a dalších tvarů slovesa mít v češtině?

Patří k základnímu pečivu, které kupujeme a konzumujeme prakticky denně. Přesto ho většinou nenazýváme jeho spisovným názvem. Řeč je o chlebu. Kupujete chléb nebo chleba?

Je zajímavé, kolik dotazů přicházejících do jazykové poradny Akademie věd se týká slovesných tříd. Problém je, že tazatelé si neuvědomují, na co se vlastně ptají.

Jak vlastně vznikl název orloj? Je snad tradiční součástí výzdoby tohoto stroje nějaký orel?