S Českým rozhlasem spolupracuji od roku 2010. Připravoval jsem hudební pořady z cyklu S Plzeňáky za folklorem (do 2013), v současné době jsem autorem a moderátorem Špalíčků lidových písní na vlnách Českého rozhlasu Plzeň (od 2011).
Absolvoval jsem Pedagogickou fakultu ZČU v Plzni, obor český jazyk – hudební výchova, a Filozofickou fakultu UK v Praze, obor etnologie. Od roku 2001 pracuji v oddělení etnomuzikologie a etnochoreologie Etnologického ústavu Akademie věd ČR a vyučuji na hudebně-dramatickém oddělení Pražské konzervatoře. Jsem rovněž autorem folklorních pořadů Rádia Proglas (2010–2022) a internetového rádia a podcastů o lidové hudbě na portálu iFolklor.cz.
Ve své odborné i popularizační práci se zaměřuji na hudební folkloristiku, regionální studia a historii sběratelství. Byl jsem redaktorem Národopisné encyklopedie Čech, Moravy a Slezska (2007), vydal jsem řadu knižních edic historických pramenů české lidové písně a instrumentální hudby (K Rokycanům cesta zlatá 2011, Plzeňsko v lidové písni I–II 2011–2015, Lidové písně z Prahy I–II 2011–2013, V Prachaticích za bránou 2013, Lidové písně z Podřipska 2015, Rokycansko a Plzeňsko v lidových písních 2021, Dyby dveře mluvit mohly 2025) či odbornou monografii Česká lidová píseň (s L. Tyllnerem 2019). V roce 2017 mi předseda Akademie věd ČR udělil čestnou medaili Vojtěcha Náprstka za popularizaci vědy.
Od roku 1980 jsem členem rokycanských folklorních souborů Rokytka, jako zpěvák, tanečník, kontrabasista, autor hudby, choreograf, scénárista a režisér programů. Od roku 1993 jsem vedoucím dětských a mládežnických souborů Sluníčko a Rokytí. Zároveň působím jako kontrabasista, zpěvák a autor hudebních úprav v Lidové muzice z Třemošné. V roce 2016 jsem (s D. Bártou a J. Kunešem) spoluzakládal Orchestr lidových nástrojů Plzeňského kraje a v roce 2019 jsme společně obnovili činnost Plzeňského lidového souboru.
Všechny články
-
Loket, píď nebo látro - znáte staré míry a váhy?
České lidové písně nás často zvou k procházce „na dvě míle“, „pro sedum sáhů kameníčka“ nebo „čtyři lokte manžestru“. Staré míry, váhy a počty tak zůstávají dávno p...
-
Lidé od milířů
Dřevěné uhlí bylo po celá staletí nezastupitelným palivem nejen pro hutě, hamry, ale pro všechny řemeslníky, kteří pracovali s kovy: kováře, zámečníky, nožíře, kotl...
-
Výroční sezóna Malé české muziky J. Pospíšila
Půlkulaté jubileum nedávno oslavila jedna z nejzajímavějších pražských lidových kapel. Malá česká muzika Jiřího Pospíšila totiž na pražské folklorní scéně působí už...
-
Lidové podmalby na skle – křehká krása v domácnostech našich...
Obrázky svatých patronů zhotovené technikou podmalby na skle se na českém venkově těšily hluboké úctě rodiny. Jejich význam dokládá i zvyk, že při stěhování se obrá...
-
Komu to hrajou? Srpnová „národopisná“ jubilea
Letošní srpen byl bohatý na kulatá výročí hned tří výjimečných žen, které toho hodně dokázaly v oboru studia a prezentace tradiční lidové kultury. Špalíček lidových...
-
Blahopřání Jiřímu Temlovi a Michalu Polcarovi
Následující letní dny přinášejí dvě jubilea osobností spojených s hudebním vysíláním plzeňského rozhlasu a zejména s legendárním pořadem Hrají a zpívají Plzeňáci. N...
-
Plzeňáci hrají, zpívají a tančí
V neděli 7. června 2015 se v historické budově Divadla J. K. Tyla v Plzni sejdou přední folklorní soubory národopisné oblasti širšího Plzeňska v komponovaném pořadu...
-
Nejlepší Zpěváčci budou soutěžit v plzeňském rozhlase!
Že dnes děti málo zpívají? Kdepak! Přijďte se přesvědčit, kolik nadaných dětí se věnuje zpěvu. A co víc – lidovým písničkám svého regionu. České zemské finále sout...
-
Apríl, apríl, apríl!
Tradice bláznivých aprílových svátků údajně sahá až do starověku, k reformě kalendáře, kterou nařídil Julius Caesar v roce 46 před Kristem. Kolem 20. března totiž v...
-
Znáte tajemství betlémů a jejich tvůrců?
Se současnými Vánoci je neodmyslitelně spojený ozdobený stromek se spoustou dárků. Mnohem starším symbolem našich nejoblíbenějších svátků jsou však jesličky či betl...